Zajímavosti ze servisní praxe
Stránky jsou ve výstavbě - Aktualizace 23. 5. 2011
Pár suchých údajů v číslech :
- servisní činnost v oboru audio elektroniky provozuji oficiálně od roku 1994
- ročně se provádí asi 400-800 zakázek (zakázka může být od jednoduché výroby nástrojového kabelu po generální opravu velkého studiového mixpultu), např. v roce 2004 bylo provedeno kromě jiného 220 oprav elektronkových aparatur
- od roku 1994 do konce roku 2009 jsem dokončil 10000 (deset tisíc) zakázek
- celkem byly provedeny zakázky pro zhruba 3900 zákazníků, mnozí se samozřejmě opakovaně vracejí . V současnosti je asi 40% zakázek od kooperujícíc firem - záruční a pozáruční autorizovaný servis. Soupis VIP zákazníků a známých profesionálních muzikantů a DJ čítá desítky jmen.
- nejstarší opravovaný přístroj byl časový automat amatérské výroby asi z roku 1936, nejstarší tovární opravovaný přístroj byl radiopřijímač Schaub z roku 1942
- v současnosti je k dispozici archiv schémat a servisních manuálů k více než 9000 přístrojům převážně profesionální zvukové, nástrojové a DJ techniky. Část dokumentací je vytvořena "reverzním inženýrstvím" aneb rozkreslením přístrojů, ke kterým je dokumentace z různých důvodů nedostupná. V záznamech a zakázkových listech jsou výsledky měření mnohých raritních přístrojích, takže v případě servisu dalšího takového přístroje jsou důležité údaje k porovnání.
Pro ilustraci - takto vypadá hromada vadných součástek, extrahovaných z přístrojů za 5 let práce. Na obrázku jsou pouze drobné díly a malé světelné zdroje. Větší díly, dále transformátory a elektronky tvoří podstatně větší objem, stejně tak CD mechaniky a podobné výměnné bloky.
Galerie hrůzy aneb zlé sny
V našich
zemích býval
chronický
nedostatek jakýchkoliv služeb. Co si člověk neudělal
sám,
to neměl. Kdo byl zručný, ten si postavil vlastnoručně třeba
i
dům. Snad jen neurochirurgům a výrobcům jaderných
reaktorů kutilové nefušovali do řemesla.
Abych předešel zbytečným protestům, kutilů
rozumných si vážím, mnozí
dosáhli ve
své činnosti značného umu a
výborných
výsledků. Kromě nich existují bohužel i
různí
sebevědomí laikové,
šetřílkové,
blázni a vyložení fušeři.
Výsledky
práce některých "profesionálů"
vypadají
občas taky jako špatné kutilství...
Bohužel v současnosti tyto
trendy stále u
některých lidí přetrvávají.
Je celkem
typické, že majitel dosti drahé aparatury,
která
přestala z ničeho nic sloužit, pokládá na
technických nebo muzikantských fórech
dotazy typu
"se mi včera ze zesilovače zakouřilo, vyhodilo to pojistky v
celém kulturáku (obci, městě) a od té
doby to
nehraje, elektrice vůbec nerozumím, ale to bude určitě
nějaká drobnost tak mi poraďte na co se zaměřit". A docela
často
se najdou další, kteří tomu
rozumí podobně,
ale rádi rozdávají, ať již z blbosti,
nebo
zlomyslnosti,
různé zaručené, ovšem často
neužitečné a
nesmyslné rady. Po jejich aplikaci do praxe obvykle dojde k
dalším výrazným
škodám na
nebohém přístroji, někdy i k úrazu
majitele.
Vůbec
internetová fóra - ať česká či
zahraniční -
pokud nejsou striktně odborná a pod dohledem, rychle se
plní zavádějícími
informacemi,
dezinformacemi a tradovanými bludy. Kdysi býval
problém s dostupností literatury a
informací, dnes
není problém, aby publikoval na internetu skoro
každý - a podle toho to tak
vypadá.Zatímco kdysi
člověk vydal spoustu energie na sehnání
odborné
knihy nebo časopisu, dnes po chvíli
hledání na
internetu bývá zasypán spoustou textů,
jejichž
autoři mají naprosto různou odbornost, někdy i nulovou.
Mnohem
větší úsilí než kdysi je
třeba věnovat
výběru a posouzení kvality informací,
nejenom
jejich hledání. Samozřejmě je doposud
časté, že
opravdu kvalitní informace a výsledky
moderních
výzkumů jen tak na netu nenajdeme,
bývají
prezentovány na uzavřených
konferencích, na
serverech s placeným či omezeným
přístupem a
podobně. Proto buďme k volně šířeným
informacím kritičtí a nevěřme všemu,
co je kde
psáno.
Před pár lety jsem sliboval, že galerii hrůzy časem někde vyvěsím. Jsou to věci, které jsou schopni různí fušeři spáchat, nedbajíce jakékoliv stavovské cti, často asi i s nedostatkem pudu sebezáchovy a zdravého rozumu.
Pro začátek pár typických případů s komentářem, průběžně bude doplňováno o další kusy.
Kabely, šňůry a koncovky
1. Odpojení ochranného vodiče - často tradované odstranění zemních smyček u bručících aparatur tím, že někdo odpojí ochranný (PE) vodič je naprosto nepřípustné a pokud vám takovou radu někdo dá, je to od něj krajně nezodpovědné.
2. Špatný stav svorek - šrouby jsou zoxidované, povolené, svorky vyhřáté... někdy jsou kontakty povolené a následně teplem vyhřáté.
3. Špatné zapojení - prohozené vodiče L a N, někdy i N a PE (velmi nebezpečný stav !!), někdy je udělána propojka mezi N a PE (tohle často dělají fušeři s argumentem, že je to stejně tak v zásuvce spojené).
4. Nevhodné upevnění kabelů v koncovkách a přístrojích - kabel musí být upevněn pevně, nesmí se protáčet, nesmí se snadno vytrhnout - způsob upevnění je celkem striktně uveden v příslušných normách. PE vodič musí být tak dlouhý, aby při trhací zkoušce došlo nejprve k přerušení či vytržení živých vodičů a teprve poté k přerušení ochranného. Upevnění síťového kabelu proti vytržení uzlem, což je často vidět v asijské elektronice, je rozhodně zakázáno.
5. Smutným následkem laciné výroby elektroniky jsou všude dostupné prodlužovačky a šňůry s lisovanými koncovkami, které mají velmi mizernou kvalitu. Většinou mají žalostně malé průřezy vodičů, časté jsou u nich přechodové odpory ve spojích vodičů a svorek (nejčastěji jsou spoje velmi špatným lisováním) a "euro" koncovky mají nepružící kontakty. Dost často kontakty mají s kontakty přívodky jen letmý dotyk, při jakémkoliv mech. namáhání šňůry dochází k přerušování kteréhokoliv spoje, takže přístroj záhadně krátkodobě vypadává, v případě komb či aktivních boxů bývá efekt vyvolán vibracemi boxu. Případ často končí zničením kontaktů jak v přívodce, tak v zásuvce a někdy tepelným poškozením obého. Přerušování PE vodiče, třeba vlivem vibrací, může zanést do celého PA systému špatně hledatelné náhodné rušení a krom toho je velmi nebezpečné, přístroj tedy není kvalitně uzemněn !
Typický příklad odpojeného ochranného vodiče v síťové přívodce, vodič byl úmyslně ustřižen. Hrubá bezpečnostní závada, hrozí úraz el. proudem.
Příklad špatného připojení kabelu v koncovce - ochranný vodič je příliš krátký a při namáhání tahem došlo k jeho vytržení. Taky je zřejmé, že byl kabel špatně uchycen . V těchto koncovkách je navíc nutné používat na lankové vodiče dutinky, jinak se svorky povolí. Hrubá bezpečnostní vada, hrozí úraz. Technologicky špatně provedené připojení.
Mizerná koncovka, špatně uchycený kabel (jeho konec je ve vývodce, ne v kabelové sponě). PE vodič je příliš krátký, při zkoušce tahem by se přerušil dřív než živé vodiče. Cínování konců vodičů pod kontaktní šrouby je samozřejmě u této koncovky zcela nevhodné. Sada hrubých bezpečnostních i technol. vad.
Další případ podivného zapojení koncovky, tentokrát je PE vodič odpojen a trčí roztřepený vedle kabelu. Hrubá bezpečnostní vada, hrozí úraz el. proudem.
Jeden z nejlepších úlovků, který jsem potkal. Šňůra zesilovače z kabinetu jedné školy, důsledně ukrytá za skříní, samozřejmě pod napětím. Kromě toho, že z ní trčí oba živé vodiče, nevyhovuje normám už proto, že nemá dvojitou izolaci. Velmi hrubá bezpečnostní vada, k úrazu nedošlo jen náhodou...
Typické poškození koncovky teplem. Může to být přetěžováním šňůry,
ale v tomto případě jde o nekvalitní kabel, kterými je náš trh zaplaven.
Kontakty jsou velmi nekvalitní, vlivem přechodového odporu dojde
k značnému ohřevu a tavení plastů (někdy i vzplanutí). Velmi hrubá bezpečnostní vada, nekvalitní šňůry nezaručují spojení ochranného
vodiče, dochází k poškození přívodky v přístroji, může dojít k požáru.
Všechno špatně. Šrouby a kontakty jsou zaoxidované, místy přímo rezavé. Ochranný vodič je ustřižen. Konce vodičů pod šrouby jsou cínované - častá chyba, takový spoj je nespolehlivý a časem se povolí stejně jako u hliníkových vodičů. Správné řešení by bylo použít na konec lanka buď dutinky, nebo vodiče zkroutit do očka pod šroubek. Velmi hrubé bezpečnostní vady.
Tato koncovka přívodní šňůry byla kvalitní, bohužel ji někdo zastrčil do vadné zásuvky. Protékající proud v kombinaci s přechodovým odporem na jednom kontaktu způsobil opálení kolíku a takové vyhřátí koncovky, že došlo k její deformaci.
Dokonce i kapka cínu odněkud vytekla....
... a kolík zůstal poněkud nakřivo...
Upevnění síťových kabelů v přístrojích
S jistými obměnami se tyto požadavky uplatňují značnou řádku let, na našem území od zavedení ČSN367000 (která vychází z IEC 65-1985), která byla zmíněnou EN60065 nahrazena. Nejčastější chyby z hlediska této normy jsou pochopitelně u historických přístrojů, dále u mizerné elektroniky většinou asijského původu, u amatérsky konstruovaných přístrojů a po amatérských opravách.
Častější vady bývají :
1. nevyhovující nebo zcela chybějící uchycení šňůry, je ji možné povytáhnout, zatlačit nebo otáčet v místě průchodu krytem přístroje, částá je ochrana proti vytržení pouhým uzlem
2. odpojení ochranného vodiče - častý následek kutilství
3. poškozená izolace šňůry
4. nevyhovující izolace šňůry (u starých přístrojů často pouze jednoduchá)
5. šňůra nevyhovuje z hlediska průřezu (typické u neznačkové elektroniky)
6. upevňovací mechanismus poškozuje šňůru, nebo je poškozována o nějakou ostrou hranu (chybějící vývodky nebo průchodky) apod.
Kombo Fender po vylepšení kutilem. Nevhodně umístěný přívodní kabel tam, kde původně nebyl, bez jakékoliv mechanické ochrany (vývodka apod.). Zcela nevyhnutelně dojde k porušení izolace kabelu a poškození vodičů, kabel je při tomto umístění extrémně namáhán na ohyb. Amatérský zásah do přístroje, spotřebič s vadou (byť "jen" izolace přívodního kabelu) je nebezpečný.
Levné kombo čínské výroby (zcela nový kus). Nekvalitní kabelová vývodka a nekvalitní kabel v rukách levné pracovní síly a nulová výstupní kontrola vede k takovým vadám. Navíc je toto kombo osazeno nebezpečným pojistkovým držákem. Výrobek by pravděpodobně nevyhověl po bezp. stránce v žádné evropské zemi...
Kombo Fender po zásahu kutilem. Kabel síťového přívodu je prostrčen plechem a zajištěn uzlem, další vodiče procházejí otvorem v plechu bez jakékoliv vývodky a hrozí jejich proříznutí o jejich ostrou hranu.
Amatérský výrobek z 80. let. Síťový přívod není upevněn vůbec, kabel do přístroje prochází volně gumovou vývodkou, při namáhání tahem či ohybem se jak vidět kroutí a trhají dráty uvnitř přístroje... co by se stalo, kdyby někdo zakopnul o síťový kabel při hraní radši ani nemyslet.
Poloprofesionální výrobek, tentokrát osazený nebezpečným pojistkovým držákem na primární straně a nezodpovědným uživatelem provozovaný v poškozeném stavu. Část síťové přívodky je ulomená, pojistkový držák má rozbitou hlavici a to kovové, co trčí dozadu, přátelé, je opravdu spojeno se sítí a dokonce s fázovým vodičem... obsluha přístroje při šátrání po vypínači mohla po hmatu vyzkoušet, jestli je elektřina už tady.
Kutilská oprava transformátoru zdroje, v tomto případě pro klávesový nástroj. Dráty přívodu 230V jsou přimknuty páskou k sekundáru a navíc značně poškozené teplem, izolace místy propálená až na vodič. Tento transformátor tedy rozhodně nemá dvojitou izolaci a velmi snadno při přehřátí dojde k propojení primární a sekundární strany...
Tentokrát méně nebezpečná vada - pouze velmi fušersky připájený konektor kabelu od napáječe. Bohužel většinou podobná amatéřina končí zničením zdroje...
Drobná perla mezi mikrofonními kabely. Na úseku dlouhém asi 30 metrů se vyskytovalo 20 podobných hrbolů a kabel vykazoval zkraty jedné žíly vůči stínění. Po rozříznutí jednoho z hrbolů se ukázalo, že živý vodič tvoří "myšky" a volně vybíhá ze své izolace (punčocha byla před fotografováním částečně odstraněna, aby byly vidět vnitřní vodiče).
Peavey Classic 50. Co udělá technik, když je ve studiu slyšet ventilátor v kombu ? Umlčí ho... zastrčením kusu drátu mezi lopatky. Kombo je ovšem dělané na nucené chlazení a značně se přehřívá. Nakonec to kupodivu odnesly jen některé konektory v blízkosti elektronek, teplem se roztekly.
Co udělá zručný kutil, když se v jeho koncovém zesilovači přeruší odpor v softstartu ? Dá nový, a když i ten se přeruší, dá dva, když i to nevydrží, dá 4, a jelikož i ty pořád nějak divně hřejou, začne konečně zkoumat, co se to vlastně děje - bohužel tak, že rozláme kryt z relátka softstartu. Původní vada spočívala v tom, že byl přerušen vodič v kabelovém svazku pro přemosťovací relé, zásahem kutila je nevratně poškozený plošný spoj zdroje a zničené relé.
Levné asijské kombo, detail koncového zesilovače TDA2030. Chlazení je řešeno kouskem plechu. Obvod je bohužel namontován tak, že mezi chladičem a jeho spodní plochou je vzduchová mezera... Druhý obrázek názorně ukazuje, že styk s chladičem byl pouze v horní části, pod šroubem. Kupodivu přístroj fungoval několik měsíců, než obvod odešel do křemíkového ráje.
Staré kombo Fender ze 70. let . Co se stane, když něco po 20 letech nečinnosti zapneme. Dlouho nepoužívané elektrolytické kondenzátory mají značný svod a pokud je předem nezformujeme, může dojít k jejich roztržení, jako se stalo zde. Kromě výbuchu a rozmetání obsahu jednoho zdrojového kondenzátoru došlo k destrukci výkonového odporu. Celý prostor kolem je znečistěn elektrolytem.
Amatérsky vyrobený kytarový zesilovač odhadem z konce 80. let 20. století, koupený na inzerát. I když původní majitel inzeroval, že se jedná o "výborný kus ve vynikajícím stavu, pravidelně servisován", nového majitele čekalo nepříjemné překvapení v podobě hnusně vyrobeného vnitřku a vadného výstupního transformátoru...
Legendární zesilovač Tesla Mono 130. Po velmi dlouhém skladování jej někdo vytáhnul a zapnul. Zdrojový kondenzátor nebyl zformovaný a záhy na něm vystřelila přetlaková pojistka. Bílý sediment na sousedních kondenzátorech, horním krytu, plechu za kondenzátory a vůbec celém vnitřku je elektrolyt, elektricky velmi dobře vodivý a chemicky agresivní.
